 Pavel Süssenbek působí nenápadně až nesměle a slova pomalu skládá do úhledných vět. K fotografování ho přilákal příklad otce
a asi v deseti letech se sám začíná dívat na svět přes hledáček fofoaparátu. Tyto "první krůčky" jsou pryč
a z koníčka se stal jakýsi způsob života. Můžeme to v autorově případě nazvat i výrazovým prostředkem, seberealizací.
Doménou či největší láskou se stala pro autora příroda, kterou často nacházíme na jeho snímcích. Dalšími, už méně
frekventovanými tématy, jsou rodina a město. Práce jsou barevné i černobílé, i když jej černobílé zpracování zajímá
přece jen více, zvláště pro samotnou realizaci děl, kde autor může ovlivnit vyvolání, zvolit ideální výřez atd.
To vše představuje individuální přístup a tím i svébytný styl. Základním faktem zůstává, že každý motiv má své zpracování
a barevná škála může leckdy působit až "agresivním" dojmem oproti mnohem komornějšímu zpracování v tónech černobílých.
Možná i proto P. Süssenbek více "sympatizuje" s klasickou fotografií.
V roce 1995 autor vstoupil do Společnosti amatérských fotografů do FotoinvaKlubu. Zde se scházejí tvůrci různého věku, různých profesí, aby se vzájemně
podporovali v další činnosti a zároveň prezentovali své práce. P Süssenbek tady nachází porozumění a zároveň konstruktivní kritiku.
Přítelem, kterého si velmi váží a na jehož názory se může spolehnout, je také člen společnosti a dobrý fotograf Karel Adam.
Ve FotoinvaKlubu probíhá jarní a podzimní kolo soutěže a jednou za dva měsíce je vyhlášeno konkrétní téma, které se členové snaží zpracovat. Autor se
samozřejmě všech těchto akcí účastní. Dále prezentuje své práce i v časopisech Photolife a Fotografie magazín - Top foto. Úspěch zaznamenal v soutěžích
KS Esprit, kde zaujak porotu v kategorii Krajina, příroda a to snímkem Podzimní Vydra.
Jeho fotografie najdeme také na chodbách Zdravotního střediska společnosti společnosti IMBO s.r.o. Zde si každý příchozí může příjemným způsobem
zkrátit čekání a prohlédnout si malou výstavu.
P Süssenbek pracuje s fotoaparátem Praktica LTL III, což je jednoduchá zrcadlovka s měřením a Canon EOS 5 s automatickou volbou. Požívá zoom a filtry Cokin.
Autor se jako každý snaží zdokonalovat a zpětně prohlíží své fotografie. Nachází chyby, kterých se dříve dopustil a uvědomuje si dobře, že dnes by snímek vypadal jinak. Člověk se neustále vyvíjí a přehodnocuje svou dosavadní práci, rekapituluje a poopravuje.
Je to zcela logický posun v pohledu na věci a svět.
Nehledě na množství aktivit spojených s fotografováním Pavel Süssenbek zastává názor, že kvantita není vždy kvalita, a tak si důkladně rozmýšlí každý snímek a hledá svůj "ideální" úhel.
|
