Home
Noviny
Kultura
info

 

VERONIKA ZÝKOVÁ


virtuální galerie  - poezie

 

"Jmenuju se Veronika. Občas si zabásním a někdy se mi líbí to, co nakonec vznikne..."



Bezejmenná

Vylovím ze dna žal
Zdi pohladím
A trám
Daruje třísky

Ruka se rozpláče
Zbarvená červeně
Ve víně tančí

Je rosou zmáčená
Lehla si do trávy
Naráží do stromů
Pak hledí na vrány

Pomalu krouží
To, co se nehýbá
Neublíží.

Psycho

Uvolní tě ze sevření
Terapie
Bolí
Zmije

Popel jsem vdechla
Pálí mě na jazyku
Trošinku bolí v krku

Sirka se kymácí
Spálený prsty
Ke mně se obrací

Popel jen rozmažu
Po kolenou
Smutně se usměju
Opojenou

Síla se vytrácí
Do známejch míst
Zmámená
Nemá kam víst

Uvolní tě
Sevře tě
Bolí
Zmije
Terapie.

Najív

Kde je ten druhý?
Odpočívá
Má kruhy pod očima
Z lásky
A pod oblázky
Vdechuje vůni
Motýlích křídel
Třepotání
A vychutnává
Snové zdání
Prostřených mechů
Dlaní.

Úlomek loďky
Úlovek námořníka
Poklad
Plný záhad
Předtucha poprvé
Totem
Předtucha podruhé
Vraždění
Kmenů
Nejen stromů.



Pohladil po víčku
Vrásčitou rukou
Usmál se
Nařezal druhou
Zchladlou
U vzpomínek
Vybízí
Dráždí slovy
Váží
A naráží
Neodpoví

Zlomí
Drsnými argumenty
Motá
Význam zná
Jen od tety
Povadlé paní
S vznosnými citáty
Učí se sklonit
Jak stařec před léty
Vyletět oknem
Potkávat planety.
 
HOME
UP