O CIHLOVÉ CHALOUPCE

Jednoho krásného dne řekl otec Jeníčkovi a Mařence, že půjde do lesa na dříví a oni na borůvky. Nastartovali džíp a jeli do hlubokého lesa. Poněvadž otec dělal dřevoprůmyslovém závodě, potřeboval víc dřeva, než měl dovoleno od hajného, a proto děti vysadil o něco dříve. Jeníček s Mařenkou už nasbírali deset litrů borůvek a otec pořád nikde. Naštěstí tam byl stožár s vysokým elektrickým napětím a Jeníček na něj chtěl vylézt, jestli neuvidí svého tatínka. Ještěže se ozvala chytrá Mařenka, kterou po chvíli napadlo, že by to mohlo Jeníčka zabít. Ale už bylo pozdě! Jeníček zasvítil jak ta nejjasnější hvězda na obloze. Spadl dolů, ale kupodivu se mu nic nestalo, protože byl očkován proti elektřině.

Jeníčkovo úsilí nebylo marné. Při pádu ze stožáru zahlédl světlo v nějakém obydlí. Přišli blíž a Jeníček uviděl krásnou vilu. Mařenka už měla takový hlad, že myslela, že střecha je z perníku a kousla si do ní. Ale mýlila se, byla to pálená taška. Mařenka si na ní vylámala všechny zuby. Jak ten rámus probudil dvacetiletou ježibabu, tak ta celá vzteklá vyletěla ven a Jeníčka s Mařenkou zajala. Mařenka musela vykonávat ty nejtěžší práce, například leštění vitrín, přinášení jídla Jeníčkovi a ještě mnohem víc.. Ježibaba si chtěla Jeníčka vykrmit a tak ho krmila sušenkami. Jenže Mařenka potají měnila sušenky tučné za sušenky Vitalinea. A proto Jeníček pořád jen hubl. Když už to trvalo dva měsíce, ježibaba to nevydržela a chtěla Jeníčka strčit do mikrovlnné trouby, ale Jeníček nevěděl, jak se do ní leze. Zeptal se, jestli by mu to ježibaba neukázala. Ježibaba se po dlouhém rozmýšlení pokusila ukázat, jak se leze do trouby. Jakmile byla na kraji, Jeníček s Mařenkou se rozběhli a strčili ji do tam, čas pečení nastavili na třicet minut.

Jeníček s Mařenkou bydleli ve vile až do smrti, a ten den měli i večeři.
Daniel Kantner, 7. B, 1. ZŠ

HOME

UP